PANSKÝ MLÝN

Hlavním cílem bylo oživení a zpřístupnění celého areálu obyvatelům města. Očistit mlýn od přístaveb a propojit tak dvůr, zahradu a řeku. Mlýn je tak výraznou a krásnou budovou, že není potřeba jí konkurovat, ale naopak ji vyzdvihnout. To si myslím i o samotném provozu okolních budov. Mlýnské stroje, turbíny a katry, májí být hlavním motivem.

S myšlenkou znovuobnovení výroby jsem začal přemýšlet nad provozem, který by nebyl tak nákladný, nezabral prostor celé mlýnice a vznikl by jedinečný produkt. Technologie mletí obilí dnešní doby funguje na stejném principu jako před sto lety. Za pomocí válcových stolic, kapsových dopravníků, rovinných vysévačů a dalších strojů pro čistění a filtrování zrn. Právě tyto stroje využívané pro čištění, filtrování a loupání zrna zabírají v objektu velkou část prostoru a zvyšují náročnost provozu.

Rozhodl jsem se tedy pro provoz mletí neobilovin, přesněji luštěnin, u kterých tato velká část strojů není potřeba. Jedná se tedy o nové druhy mouky, například hrachová, cizrnová, nebo kaštanová. Provoz jsem zmenšil a využívám jednu válcovou stolici pro samotné mletí, rovinný vysévač, velký zásobník, část dvojitého kapsového dopravníku, pytlovací lávky a doplňuji balící linku. Provoz funguje na principu import a export. Přijímám hrubý produkt a vyvážím hotový produkt nabalíkovaný na paletách do prodejen bez větších prostor pro skladování.

Jako pohon pro stroje využívám vodní energie pomocí Francisovy turbíny, která byla přestavěna na malou vodní elektrárnu. Dříve byl celý mlýn poháněn soustavou řemenů a transmisních hřídelí, dnes ale můžeme ke každému repasovanému stroji umístit samostatný elektromotor a zabránit i případné nehodě s řemeny.
Mlýn tedy bude znovu mlýnem, stroje dostanou zpátky svoji důstojnost a z budovy se stává atraktivní prostředí pro návštěvu.

Radek Schwab, diplomová práce v atelieru prof. Stempela na FA ČVUT